PRAHA - Před pár dny byla v nově otevřené pražské galerii Křehký otevřena první výstava nazvaná Heroes. Galerie má velmi pěkné moderní bývalé industriální prostory v Holešovicích, jejíchž rekonstrukci navrhlo známé české designové studio Olgoj Chorchoj ve vcelku očekávaném duchu. Samotná výstava na hromadě až trochu nepřehledně shromažďuje velmi zajímavé různorodé produkty širokého spektra dekorativního i užitného designu a rozhodně stojí za návštěvu už kvůli vtipnému erbu od maxima Velčovského. Více fotografií z výstavy a informací najdete jako vždy na DesignMagazin.cz.

PRAHA - Těch českých komedií jako je Jáchyme, hoď ho do stroje! není nikdy dost. I po tom co to člověk vidí podvacáté to má šťávu, dá se tomu zasmát a zvedne to náladu. I když je příběh a nesmělém Františkovi, který věří ve stojem předpověděný osud v kondiciogramu a řídí se podle toho naprosto ve všem, poněkud slabší a některé pasáže trochu zvláštní, největší síla je ve scénáři, který napsalo osvědčené duo Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Bonusem je pak vyobrazená doba sedmdesátých let, jejich technika jako nejnovější automobil Tatra i počítač, a sila vtipů, které dávno zlidověly.

PRAHA - Vyšlo v pořadí druhé studiové album The Crystal Axis australské kapely Midnight Juggernauts, které přichází po třech letech po albu Dystopia. Ta necelá hodinka je ve dvanácti skladbách takovou sladší směsicí pohodového popu, elektroniky a vysoce přebujelých hlasů. I když to v pár skladbách až monotónně nudí, většinou je to taková pohoda. Velmi dobře tam všude zní ty syntetizátory, které nevykazují žádnou překvapivou novotu, je v nich slyšet spoustu velkých vzorů, ale přidává to na vážnosti i zajímavosti.

PRAHA - Vyšlo čtvrté regulérní číslo časopisu Komfort Mag, dalšího silně alternativního maloformátovéko sborníku čehosi, co se zrovna tématicky zadá. Anglicky a česky psané každé číslo má hlavní téma, na nějž přispívají známí i neznámí čeští fotografové, designeři a redaktoři. Výsledkem je například poslední číslo na téma vzpomínek. Přes sto padesát stran je plné fotek v určitých sbornících. Textu až na rozhovor s patologem není mnoho a tak se čtenář pobaví nad občas vtipnými snímky. Problémem je že jde o stohovou záležitost, kterou po přečtení deseti minut prostě hodíte na hromadu a uchováváte jen proto, že je vám to líto vyhodit do sběru. Nápad jistě dobrý, o čemž svědčí i zahraniční zájem, výsledek by mohl být ale ještě lepší. Více se o časopise dozvíte a fotek prohlédnete na serveru DesignMagazin.cz.

SLOVENSKO - Zprvu rychlým a postupně pozvolným dopoledním odjezdem skončil první i druhý den slovenského festivalu Pohoda. V kostce by se dalo říct, že je pohodový a asi nejvíce se přibližuje festivalům jako je německý Melt nebo ještě větší dánský Roskilde. Je tak logicky mnohem dál než náš český Rock for People. Zaměřen je totiž hlavně na lidi a návštěvníci tu hrají hlavní roli. Nenavyšuje se tak kapacita s vidinou dalších zisků ani tu nechtějí z nikoho vytřepat poslední korunu. Dostupná je tu všude pitná voda, rozdávají ji i v prvních řadách na koncertech stejně se špunty do uší, je tu dost zeleně, ráno se tu cvičí, dostanete tu k jídlu i pití vše na co si vzpomenete krom tvrdého alkoholu a poslední den se tu pouští stovky lampionů štěstí. Pro ty co zrovna nebaví ani hudba, a nevyberou si ani v doprovodném programu, kde je krom divadla třeba i balet, můžou zavítat do přilehlého zábavního parku na atrakce. Velkým bonusem jsou i neomezené teplé sprchy, normální toalety a třeba malý supermarket se vším potřebným. Samozřejmě tu jsou i mezery jako úschovna na tisíc věcí pro třicet tisíc lidí nebo příliš velký areál, kde se za den návštěvník příliš nachodí a pár dalších maličkostí. Umělci je ale velmi pochvalován.

FOTOGALERIE: Pohoda (16 fotografií)

SLOVENSKO - Za tropických veder pokračoval druhý hlavní koncertní den slovenského festivalu Pohoda. Den byl zahájen komorním orchestrem Vivaldiho jako pieta za dva zesnulé na festivale v minulém roce. Kvůli špatnému letu byly ze začátku přesunuti New Young Pony Club a tak cesta vedla za snaživou americkou dívčí kapelou Vivian Girls. I když dobře zněli Orchestra Baobab, mysli bližší byli nekompromisní francouzští The Shoes. Stejná jako na letošním festivalu Rock for People i Juliette Lewis a tak bylo lepší vychutnat si nový zvukově výborně nakombinovaný objev Bang Bang Eche. Velkou hvězdou večera byla americká popoví čtveřice Scissor Sisters, která převedla pěvecky výbornou, ale poměrně dost homosexuální show. Uklidnil to před obrovským davem písničkář José Gonzáles aby tu pohodu mohli rozbít elektroničtí pankáči Crystal Castles na stroboskopickém vystoupení. Následovala pohodovka v podobě velmi slušných The xx, která se přehoupla v islandskou kapelu Múm. Osobní hlavní hvězdou byly ale znovu vzkříšení Leftfield. Neil Barnes přivezl to nejlepší z deset a více let starých desek, dva muzikanty, tři zpěváky a zpěvačku. Byl to úžasný návrat do minulosti, k deskám, co formují vkus.

FOTOGALERIE: Pohoda den 2 (22 fotografií)

SLOVENSKO - Na pohodovým cílem užít si letos zahraniční hudební festival, byl letos vybrán festival Pohoda na Slovensku, který byl loňský rok trochu tragický. Letošní krásné počasí a návštěvnost třicet tisíc lidí avizovala příjemnou atmosféru. První den vystoupil velmi slušně Ian Brown, který zahrál jak několik velkých hitů tak své poslední album. Od poloviny docela dobře zněli britští Klaxons, velmi hezkým hlasem zaujali Sharon Jones and The Dap-Kings, výbornou show předvedli Friendly Fires, klidně a přitom výborně zněli Polar Bear, pohodově ve stylu reggae se vyřádil jamajský zpěvák Max Romeo. Velmi opěvovaní byly po zásluze místní Puding paní Elvisovej a zcela téměř bez světel zahráli možná až příliš tvrdě Autechre. Trochu zklamáním byl DJ set od Digitalism, kde až od poloviny zazněli jejich vlastní skladby.

FOTOGALERIE: Pohoda den 1 (20 fotografií)

PRAHA - Před více jak týdnem vyšla nová deska Night Work americké kapely Scissor Sisters, která udělal před šesti prorazila prvním albem pojmenovaným po samotné skupině. Už druhý deska Da Tah byl malý pád, který sice měl pár rádii vyhnaných hitů, ale nebyla to žádná pecka, která by posluchače usadila jako první deska. Pořád to mělo ale nápad, vtip a dalo se nad tím pobavit. To čím je ale poslední album, to je strmý pád, který nekončí. Ať se ta deska poslouchá jak chce, nejde to, nic tam není. Možná po přemlouvání by se úvodní skladba dala považovat za průměrnou, ale dál nic. Inu naživo to možná bude lepší.

PRAHA - Do českých kin americký snímek Zrození šampióna ani nedorazil a to ani přesto, že získal zlatou sošku Oscar za nejlepší vedlejší hereckou roli v minulém roce. Pravdou je, že jde o typicky americký film, který by u nás asi nebude příliš pochopen, oblíben a opěvován a to hned z několika důvodů. Příběh je až typicky prostý. Bohatá americká panička si vezme na starost velkého afroameričana, který není nijak chytrý, nemá domov, rodinu ani životní cíl. Dá mu vše potřebné, přijme ho do početné rodiny a vytvoří z něho výborného hráče amerického fotbalu, o něhož se perou velké fotbalové sportovní školy po celých státech. Je to celé až příliš prosté, ale dobře profesionálně ještě v mezích skousnutosti natočené, navíc podle skutečných událostí.

HRADEC KRÁLOVÉ - Skončil festival Rock for People a poslední den přinesl velmi silné velké kapely v poměrně slušném počtu. První ochutnávkou byl britsko-česká kapela Night, která sice zněla dobře, ale problémy tvořily špatné vokály. Nečekaně výborná byla punková skupina Gallows, která měla opravdu co nabídnout. Velmi dobře namíchanou směs rocku a elektroniky v momentálně populárním hávu nabídli Does It Offend You, Yeah? a dosáhli velkých ohlasů. Hůře se dali snést Horkýže Slíže a vyposlechnout se dal bez větších obtíží Xavier Baumaxa. Od začátku do konce kotel vytvořili i The Subways, kteří zněli stejně dobře v klubu jako na festivalu. Očekávaně opět výborně zahráli kanadští Billy Talent stejně jako britští Editors, kteří své výborné vystoupení dokáží přizpůsobit prostředí. Hvězdou večera se stali NOFX, kteří byli výborní, očekávaně našláplí a velmi dobře poslouchatelní až do konce.

FOTOGALERIE: Rock for People 2010 den 2 (30 fotografií)

HRADEC KRÁLOVÉ - Předchozí den naplno začal asi největší český festival Rock for People. První den byli hitem The Prodigy a Tricky, ale vidět to víckrát se zrovna nemusí. Tento den byl ve znamení tvrdší muziky. Ještě mírně a docela dobře našláple začali Disco Ensemble, k čemuž přitvrdili ještě víc Suicidal Tendecies a završil to už trochu vysloužilý Jello Biafra. Velmi potěšila s jasnou inspirací Juliette Lewis, která odevzdala žezlo stále oblíbeným šílenostem jako Čechomor a nepochopitelné formaci Divokej Bill. Zlatým hřebem večera i festivalu byly ale britští Muse. Jejich hodinu a půl trvající vystoupení byla velká nekončící show. Pokud vypustíme projekci, obří pódium a kytary všeho ražení, zůstává jeden hit za druhým, výborný hlas, hra se skladbami proloženými jinými vzory či hity i celkově monstrózní dojem. Tomu říkám festivalový velikán, kapela tohoto léta u nás, na jejíchž vystoupení se jen tak nezapomíná.

VIDEO: Muse (2:00 minut)
FOTOGALERIE: Muse (22 fotografií) a Rock for People 2010 den 1 (18 foto.)

PRAHA - Asi každý viděl čtyřiadvacet let starý ještě československý film Discopříběh minimálně jednou a ne-li víc. Čím déle je ale od doby vzniku tím víc se projevuje jeho zbytečnost. Příběh o neposlušném mladíkovi, který si užívá plzeňský městský život a zamiluje se do jedné dívky, je naivní a nicneříkající. O to víc se ale divák může soustředit na všechno kolem, neboť v tu dobu bylo jen dva roky do pádu komunismu a všude tak jsou zachovány budovatelské kvality jako diskotéky, kadeřnictví, bufety, paneláky v rozkvětu i vozy dobré české i východní kvality. Druhou stránkou je hudba, kterou asi až na výjimky udělal a nazpíval Michal David, a jsou to hity jeden za druhým, které všichni moc dobře znají. Tak alespoň k něčemu to bylo dobré. Velkou záhadou celého filmu je ale letní sjezdovka, na kterou se jede tramvají. Kdepak je jí asi konec.

PRAHA - Už je to sedm let co velikán Quentin Tarantino natočil film Kill Bill, který se stal v té době hitem a zasloužil si i další druhé pokračování. Už tenkrát na něm nic nelákalo a nelákalo ani shlédnout o rok později vydaný kulatý disk. Nyní to bylo tak trochu náhodou a je to další fajfka ze seznamu splněných biáků. Popravdě řečeno to byla nuda, která si asi zaslouží pro větší pochopení vidět víckrát. Příběh poslepovaný po částech má dobrý základ, ale odkazuje na souboje v podsvětí tou nejabsurdnější formou, o níž bylo natočeno filmů už desítky. Chvíli to vypadá jako horor, chvíli jako komedie až parodie, pak se to přehoupne v běžnou kriminálku. Děj celého filmu je jasný už po deseti minutách a diváka až na dobrou dnes už legendární hudbu téměř nic zajímavého nečeká. Možná to je jen odporem k těm prvoplánovým akčním filmům, ale tohle prostě nesedlo. Uvidíme co druhý díl a možná i připravovaný třetí.

PRAHA - Co minule před týdnem vypadalo stále ještě vcelku nevinně, leč s profesionální účastí, to se tentokrát projevilo jako mnohem lepší a záživnější fotbal. V téměř třiceti stupních v pod zapadajícím sluncem se sešlo hráčů dost různých kvalit i fyzických schopností. Ano povedlo se a oproti předešlé hře se povedl i osobní gól. Trocha radosti samozřejmě,tekutá odměa na konec.

PRAHA - Ve městě začala pod taktovkou Dopravního podniku hlavního města Prahy masivní měsíční rekonstrukce tramvajové trati v městských částí pět a šest. Výsledkem je odstřihnutí od nejschůdnější dopravy několik set tisíc lidí, kteří jsou odkázáni na náhradní autobusovou dopravu, která většinou využívá společně s auty jen jeden pruh. Z jistých oblastí se tak nedostane ani autem ani autobusem a tramvají už vůbec ne, protože tam nejsou koleje, jenž budou nahrazeny za odolnější, které vyhoví novým typům tramvají. Začal tak měsíc všudypřítomných stresů, z kterého není úniku neboť pěšky to je daleko a na kole je to sebevražda. Nezbývá než vydržet a splynout s davem. Bohužel.

PRAHA - Grilování všeho bezmasého i speciálně upraveného bylo občas přerušené příjemným podarováním a tak do sbírky přibyla i hra Člověče nezlob se, která je vzpomínkou na mládí. Malá cestovní verze udělal velkou radost a hned došlo na první souboj, který skončil opravdu jen o fous. Velmi překvapil i kuchyňský doplněk od britské značky Joseph Joseph, která vyrábí opravdu velmi pěkné věci, za něž často dostává i prestižní designérské ceny Red Dot.

PRAHA - Zvěsti o hádkách v kapele Oasis se šířili už několik let a bylo asi jen otázkou, kdy jeden Gallagher se definitivně rozkmotří s druhým a jednu z nejslavnějších britských kapel definitivně položí. Po osmnácti letech se tak skutečně stalo, pánové ani nestihli dorazit k nám a kdo chtěl, mohl vidět Oasis na nedalekém festivalu Melt, kde to byl velmi slušný zážitek. Po rozpadu logicky následovalo vydání těch nejlepších a nejpopulárnějších skladeb na výběrovém albu Time Flies, které shrnuje posledních patnáct let hudební produkce kapely, je sice vyprodané, ale dá se alespoň celé poslechnout. Není tam skladba co by nebyla hit o to víc je jejich rozpad nostalgickou vzpomínkou na mládí, na nichž vyrůstal nejeden teenager. Teď je však otázkou co přinese první deska nově založené kapely Beady Eye, která má až na bratra totožné složení.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ - Po dvou letech se do jihomoravské metropole Brno vrací Mezinárodní bienále grafického designu, které má už po více jak dvacáté svou velkou tradici i jméno. Na těch několika výstavách by se dalo být půl nebo klidně i celý den. Výběr je opravdu velmi pestrý a až na výjimky velmi dobrý, originální a vystavená díla pikantní až ostrá. Asi nejlepší je samotná Soutěžní přehlídka, kde nejsou vystaveny jen plakáty, ale i grafika nebo třeba interaktivní tvorba. Velmi dobrá je i Výstava členů mezinárodní poroty, kde je vidět ve větším rozsahu tvorba velkých kapacit. Nijak zvlášť v tom všem nepřekvapí výstava R2, jejímiž autory jsou Artur Rebelo a Lizá Ramalho. Trochu šílená je výstava Cosi tísnivého, jejíž surrealismus v grafickém designu je nápaditý a dobrý, ale hraničí až s malbou. Tak či onak se vyplatí vidět a pobýt. Více informací a fotografií děl i z výstavy najdete na DesignMagazin.cz.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ - Ani ne po roce se opět konala cesta do obce Velké Bílovice, konkrétně do její vinařské části plné sklepů, vinic a pijáckých doupat. Opět se jednalo o extrémně vydařenou akci, které vévodila degustace s vyprávěním v malebném vinařství Jaroslav Osička. Jejich sklep je vyhlášen tím, že se pokouší víno dělat maximálně bez chemie a lidských zásahů přírodním procesem. Znělo to celé naprosto úchvatně, chutnalo zvláštně až netradičně, každopádně výsledné víno je asi pro tělo mnohem zdravější než to co běžně kupujeme, neboť jejich vinice jsou navíc i desítky let staré a uchovávají si vlastní biorytmus. Na závěr dne už jen grilování, popíjení v jednom soukromém sklípku a dopíjení k ránu v tom malovaném. Chce to častěji a na déle.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ - Při cestě na jih Moravy s malým vedlejším cílem Nové mlýny a výstup na zříceninu hradu Děvičky, alespoň jednou za život se musí navštívit Regionální muzeum v obci Dolní Věstonice, kde je jak je známo vystavená Věstonická venuše. Malé muzeum téměř zející prázdnotou má vcelku bohatou expozici plnou vykopávek a jedním ze zapadlých exponátů je asi deset centimetrů vysoká černá soška za tenkým sklem. Je to jediný známý portrét paleolitického umění datovaný do období před skoro třiceti tisíci lety. Člověku se pak honí hlavou všelicos, včetně krátkosti života. Pak samozřejmě jestli je ta vystavená soška vůbec pravá, čemuž se nechce věřit vůbec.

PRAHA - Ne že by to bylo na popud právě konaného Mistrovství světa ve fotbale 2010, ale znělo to dobře. Večer před setměním, v centru města, malé hřiště, umělá tráva a pár nadšenců chtějících si zahrát. Realita však jiná. To vše tam bylo až na nadšence, kteří jsou víc než nadšenci a začátečník po boku jim moc nepomůže. Inu vyzkoušena byla všechna rozmístění nováčka a ani jedno nebylo ideální. Příležitostí ukázat se bylo také dost, ale když není co ukazovat, není to sláva. Každopádně bylo všechno co k tomu patří jako drsné hlavičky, zranění, tekoucí krev a všudypřítomný pot střídající se s lapáním po dechu. Hodina a půl je opravdu smrtelná dávka, talentovanost na sporty se naučit nedá, ale třeba pomůže pár lekcí Soccer for beginners na serveru eHow.

PRAHA - V trochu netradičních prostorách restaurace umístěné v nejvyšším patře domu nazývaného Tančící dům, se konala komorní přehlídka netradičního internetového obchodu Fashion Days. Krom poměrně běžných modelů bylo možné si dům i projít, podívat se na terasu odkud je krásný výhled na Prahu a celkově se pokochat architekturou i interiérem, kterou před čtrnácti lety dokončil Vlado Milunić a světoznámý Frank Owen Gehry. Asi nejzajímavějším prvkem interiéru je krom pokračování netradičně lomené fasády do interiéru i koruna na střeše, skrze ní a světlík proudí do restaurace denní světlo lomené skrze netradičně nekýčový křišťálový lustr. Ukázky z přehlídky na Novinky.cz.

PRAHA - Před týdnem oficiálně vyšla nová deska Further od britské formace Chemical Brothers, jenž je v pořadí sedmou studiovou. Ano techno je zpět a nápadů opět ubylo. Vypadá to jako kdyby dříve elektroničtí mágové ztratili vkus a dobrou inspiraci. Celé je to vykrádání sama sebe, zní tam jen čistá elektronika vesměs bez nápadu a nebýt dvou skladeb, pár dobrých tónů i některých vokálů, byla by to další zbytečná deska jen s velkým jménem. Možná to chce víc než několik poslechů, možná to chce mít něco v krvi, ale zatím nic, chybí tomu hity, nápad, něco víc. Osmibity jsou fajn, ale už je to přežitek, zrovna od nich ano. Bohužel. Ale ano alespoň mají s čím jezdit po světě a vydělávat.

PRAHA - Vyhlédnuty před nedávnem v Milánu a nyní objednány po internetu. Ano, jsou velké, od mé oblíbené značky Alessi, předražené, v oblíbené barvě, navrhl je britský architekt Will Alsop a ukazují jen čas a datum pomocí OLED displeje, kde se vše skládá. Navíc vypadají, že moc nevydrží a lehce se zničí, ale zatím jsou zamilované, vysněné a tudíž bezchybné. Uvidíme za čas.

PRAHA - Už potřetí u nás vystoupila britská formace Massive Attack, která přijela především se zatím posledním pátým trochu nudným studiovým albem Heligoland. Překvapivě beznadějně vyprodaná hokejová Arena v Holešovicích tak už nenabízela avizovanou klubovou atmosféru, ale masovou akci, která měla plnou i většinu tribun. Skoro dvouhodinové vystoupení bylo směsicí nových skladeb s těmi osvědčenými starými. Dostalo se tak i na hitovky typu Angel z alba Mezzanine nebo Karmacoma z alba Protection. Zpěváků se na pódiu vystřídalo překvapivě hodně a prostor dostala i Martina Topley Bird, která vystupovala samostatně jako předkapela a se skupinou natočila vokálově několik skladeb. Celkový dojem byl ale rozporuplný. Skladba písní vyvolávala spánek, od kterého často odtrhla jen výborně v deseti pruzích diod řešená projekce se zpětnými světly. Mělo to být možná celé je živější.

VIDEO: Massive Attack (2:00 minut)
FOTOGALERIE: Massive Attack (22 fotografií)

ZLÍN - Je to spíš takový výlet než jet za nějakým cílem, ale každopádně po pár měsících přivítalo město Zlín a to opět za pochmurného počasí. Samozřejmě v neděli je i centru města úplně mrtvé, až na výjimky jsou dobré kavárny zavřené i ulice jsou vylidněné. Každopádně ubytování v centru města luxus, výhled na osvětlený kostel hned u náměstí v centru, nedaleko do výborné kavárny Loft 577 a prostě všude blízko. Po ránu trochu procházka po deštivém městě, nakouknutí do výškové budovy 21, vyhlídka z terasy na město, nakouknutí do jednací síně zastupitelstva města a posezení ve židlemi Vitra vydesignovaném Cafe R21. Okolo vyhlídka na industriální bohatství i nedaleké Baťovy domky.

PRAHA - Před několika málo dny vyšel nový časopis Full Moon, který by mohl rozvířit zatuchlou českou hudební scénu v tištěné podobě. Pravdou je, že v této době je velmi odvážné pustit se do papírového média obzvlášť tak vyhraněného alternativního ražení jako je tento. Výsledek jednoho dne spatřený náhle na stole je překvapivý. Těch více jak sto stran je vypodobně na krásném matném papíře v grafice, která silně odpovídá obsahu. Koncepčně je složen s více alternativních kapel, do nichž prosakují ty známější ne však mainstreamové. krom konceptu je zajímavá i zobrazená alternativní reklama. Navíc tomu všemu očividně velmi dobře šéfuje známá tvář. Jen tak dál.

PRAHA - Už je to pár měsíců co na kulatých discích vyšel film americko-německý Hanebný pancharti, který je jedním ze zlatých počinů velikána jménem Quentin Tarantino. Dvou a půl hodinový snímek je výtečná podívaná, která si zaslouží velké plátno a pohodlné sedačky kinosálu. Děj je rozdělen na pět částí. Vše se odehrává za druhé světové války ve Francii, kterou okupují nacisté. Na Jednou z hlavních postav je muž přezdívaný lovec židů, který v jednom stavení objeví ukrývanou rodinu a až na uprchlé děvče ji vyvraždí. Mezitím se na stejném území formuje krvelačná jednotka spojenců, kteří prahnou jen po skalpech nacistických vojáků. Finálním cílem je ale zničit a zabít hlavní německé představitele na premiéře nového říšského propagandistického filmu ve spolupráci uprchlé dívky i části jednotky. Celé je to výtečné, krvelačné, dobře promyšlené, s bezvadnými dialogy, stylové a prostě silně koukatelné.

PRAHA - jen před pár dny vyšlo v pořadí páté album Body Talk Pt. 1 od švédské zpěvačky Robyn, která plánuje tento rok vydat ještě další dvě pokračování této desky. Odvážný plán zdá se až nereálný, když si člověk poslechne první album už od od první skladby zní opět velmi výrazově silně, má skvělý elektronický nádech, poměrně slušné občas vtipné texty a celkově je velmi slušný rozmanitý zvuk v celé své půlhodině. Velkým otazníkem je pro všechny předposlední až dětinská skladba Jag Vet En Dejlig Rosa zpívaná v tradičním pro rodačku švédském jazyce. Tak či onak to opět stojí za poslech.

PRAHA - Hojně navštívenou vernisáží začala v Uměleckoprůmyslovém museu výstava 100% Sklo, jejímž obsahem je představení toho nejlepšího za celých devadesát let sklářské školy v Železném brodě. Výstavní sál byl opravdu plný stovek nejrůznorodějších předmětů a objektů, která jsou současně ojedinělým uměleckým dílem. Mnoho z nich byly na hranici nevkusu až kýče, ale mezi tím vším se skrývalo hodně masivních, propracovaných nebo jen nápaditých kousků. Více fotografií a informací o výstavě najdete na DesignMagazin.cz.